Res gestae Divi Avgvsti

Res gestae Divi Augusti, jinak též Monumentum Ancyranum, je Augustem napsaná oslava jeho vlastních činů a jeho samého. Sepsal ji na sklonku svého života jako Index rerum gestarum (Výčet činů) a uložil spolu se svou závětí u Vestálek. Po jeho smrti byl tento text zveřejněn u jeho mazolea v Římě. S textem se ale měli seznámit i obyvatelé zbytku říše, takže byly řecké i latinské kopie rozeslány do všech provincií římské říše. A tomu vděčíme za zachování, neboť text se zachoval pouze ve třech městech v provincii Asia, Apollonii, Antiochii a především v Ancyře. Tam se zachoval kompletní text v latinském i řeckém znění na stěnách chrámu Augusta a Romy. Jméno Res gestae divi Augusti získal dokument z nadpisu, kterým byl zde uveden.

Augustus nejprve stručně popisuje své vítězství v občanských válkách, kdy „připravil z vlastního rozhodnutí a vlastními náklady vojsko, kterým státu, utlačovanému násilnickou vládou, vrátil svobodu“ (od. 1-3). Dále Augustus vyjmenovává všechny hodnosti a úřady, které přijal od senátu i lidu (od. 4-7). Poté vyjmenovává všechna dobrodiní, kterých se jemu nebo jeho synům dostalo od senátu a obyvatel říše (od. 8-14), poté následují dary, které učinil pro římský stát a lid (od. 15-18), výčet staveb, které nechal zbudovat nebo opravit a her a podívaných, které nechal uspořádat (od. 19-23). Dále pokračuje vyjmenováváním svých vítězství a vojenských a diplamatických úspěchů (od. 24-33) a končí líčením toho, jak „předal stát ze své moci k vůli senátu i lidu“ a jak „poté na přání všech stanul v čele státu, ale neměl větší moc než ti, kteří mu byli v úřadě spolupracovníky.“

Pochopitelně je celý text silně tendenční a propagandistický, Augustus své činy před bitvou u Aktia, po níž se zmocnil vlády, přejde jen obecnými řečmi shrnujícími jeho vítězství, ale pravdou je, že si v tehdejších bouřlivých dobách a prudkých bojích o moc mnohdy počínal velmi krutě – píše sice, že „jako vítěz jsem ušetřil všechny obyvatele žádající o milost, pravda byla tehdy ale spíše opačná – když obléhal Lucia Antonia, bratra Marca Antonia, v Perúsii dobyv města dal velmi mnoho lidí popravit; těm, kteří se pokoušeli ho žádat o milost nebo se omlouvat, odpovídal jediným slovem: Zemřeš“. Někteří píší, že bylo z těch, kteří se vzdali, vybráno tři sta mužů a u oltáře vystavěného Božskému Iuliovi patnáctého března na způsob žertev pobito.“ (Gaius Suetonius Tranquillus, Životopisy dvanácti císařů, II 15, překlad B. Ryba). Nijak se také nezmiňuje ani o debaklu římských legií v Teutoburském lese v Germánii roku 9 n.l. Vydávaje také mnoho zákonů, jimiž chtěl napravit mravy, byl sám „kazitelem mnoha manželství“, byl totiž velice sexuálně náruživý. Mimo to byl také rozmazlený a velice bojácný, až zbabělý. O těchto stránkách svého života Augustus pochopitelně mlčí.

Mimo tento text psal Augustus ještě poezii, pokoušel se psát i tragédie, psal politické řeči a různé výzvy ke studiu filozofie atd. Především ale napsal svůj obsáhlý životopis De vita sua (O svém životě), který měl třináct knih, ale zdaleka nebyl dokončen a nám se zachoval pouze ve zlomcích.

Překlad Res Gestae Divi Avgvsti (.pdf)

Latinský text (www.thelatinlibrary.com)