Poznámky a vysvětlivky (hlavním zdrojem pro tyto poznámky mi byl poznámkový aparát k překladu Jony Lenderingové na stránce http://www.livius.org/ha-hd/hanno/hanno02.html - Translation

 

libyjské části země… pojem Libyje označoval často ve starověku celou Afriku východně od Egypta.

 

…Sloupy Héraklovy… dn. Gibraltar.

 

v chrámu Kronově… Kronos je řecký bůh, ztotožňovaný s kartháginským Baal-Hammónem.

1. libofénická města… Liboféničané je označení pro Féničany žijící v Africe.

 

…v počtu asi třiceti tisíc… tento údaj je nejspíš nesprávný, lodě by takové množství posádky stěží mohly unést. Snad se řecký překladatel zmýlil o řád. Pravděpodobný počet plavců je někde kolem 3 – 5 tisíc.

 

2. …Thyamitérion… pravděpodobně dn. marocký přístav Mehidya u Rabatu.

 

3. …mysu Soloeis… slovo je odvozeno od fén. Selaim (skála). O jaký mys se jedná není úplně jasné. Uváděn byl mys Beddouza (Ras Beddouza), odkud ale není možné jet na východ. Snad se tedy jedná o mys Mazagan u města Azemmour, odkud se dá plout na východ po řece Rbia.

 

4. města…Karikon Teichos… Karikon Teichos (pun. snad Kir Chares) je dnešní Azzemour, Gytté (z pun. Geth, dobytek) dn. El-Jadida, Akra (řec. výběžek, skála, tvrz, ale je možné, že jde o pun. slovo Hakra, hrad) ležela snad na dn. mysu Beddouza, Melitta je dnešní Oualiddia a Arambys (pun. Har Anbin, hora hroznů) ležela na dn. ostrůvku Mogador proti Essaouiře. Na všech těchto místech se našly archeologické nálezy, které přítomnost Kartháginců potvrzují.

 

5. řece Lixos… řeka Lixos je obvykle ztotožňována s dnešní řekou Dra v Maroku. Existují ovšem i jiné hypotézy, umisťující řeku mnohem severněji, až k městu El Araiche, které ovšem leží téměř u Gibraltaru, čili asi 900 km ne severovýchod. Zde totiž stálo fénické město známé právě jako Lixos. Podle jiné teorie jde o řeku Massa (Ghas), která ústí do Atlantiku asi 50 km jižně od města Agadir. Může se ale jednat i o chybu řeckého překladatele.

 

6. Aithiopové… řec. „lidé se spálenou tváří“, řecké označení pro africké domorodce.

 

Tryglódytové… řec. dosl. „zalézající do jam“, jeskynní lidé (dodnes používané označení). Jednalo se o velmi zaostalá lidská společenství.

 

7. dva dny k jihu… nejspíš jde o chybu řec. písaře, snad má být správně dvanáct, od řeky Lixos (Dra) se během tak krátké doby nedá do Kerné (resp. do žádné z jejích možných lokalizací) doplout.

 

8. Kerné… Jde buď o dnešní ostrov Herne v zátoce, do níž ústí řeka Rio de Oro (v Západní Sahaře), ovšem tento ostrov je podstatně větší, než ostrov popisovaný v textu. Může se tedy jednat o nějaký ostrov u mauritánského pobřeží. Obě tyto lokality jsou ovšem od řeky Lixos (Dra) značně vzdáleny (viz výše).

 

9. tři ostrovy… jde s největší pravděpodobností o souostroví Tidra u mauritánského pobřeží, ovšem identifikace řeky Chretés je záhadou, stejně jako se nedá identifikovat ono „velké pohoří“.

 

10. velké řece… jedná se o Senegal. Jelikož se v oblasti Bambouk (na hranicích Senegalu a Mali) nachází zlato, vznikla domněnka, že se sem Hannón vypravil a jeho návrat do Kerné měl za cíl uložit získané zlato v bezpečí, nicméně jde o pouhou hypotézu.

 

11. dvanáct dní… mořeplavci se tak dostali někam na pobřeží dnešní Sierry Leone či Libérie.

 

12. …na ohromnou mořskou pláň… Hannónova výprava zde minula dn. Cape Palmas (v Libérii), za nímž se rozkládá Guinejský záliv.

 

13. Západní roh… jedná se s největší pravděpodobností o dn. Cape Three Points v Ghaně

 

15. Vůz Bohů… pravděpodobně hora Kamerun. Vůz Bohů je řec. Theón Ochéma, je ovšem pravděpodobné, že jde o chybu řeckého písaře a správně má být Theón Oikéma, „Sídlo Bohů“, což je i dnešní domorodý název této hory.