Hannónova plavba

Ἅννωνος περίπλους


 

Zpráva o tom, jak Hannón, král kartháginský, obeplul libyjské části země za Sloupy Héraklovými, uložená od něj v chrámu Kronově, obsahuje toto:

 

1. Karthágiňané rozhodli, aby Hannón plul za Sloupy Héraklovy a zakládal tam libofénická města. Vyplul tedy s šedesáti padesátiveslicemi a množství mužů a žen v počtu asi třiceti tisíc, se zásobami potravin a s ostatním vybavením.


2. Když jsme vyrazili a minuli Sloupy a za nimi pluli ještě dva dny, založili jsme první město, jež jsme pojmenovali Thyamitérion. To město leží na velké rovině.


3. Poté jsme pluli dál na západ a dorazili jsme k  hustě zalesněnému libyjskému mysu Soleis. Tam jsme zbudovali chrám Poseidonovi a poté jsme znovu vyrazili, směrem k východu, a pluli jsme půl dne, až jsme dorazili do jezera, ležícího nedaleko od moře. Jezero bylo hustě obrostlé rákosím, v němž se pásli i sloni a mnoho dalších zvířat.


4. Obepluli jsme jezero a pak jsme pluli asi den a u moře jsme založili města, která jsme nazvali Karikon Teichos, Gytté, Akra, Melitta a Arambys.


5. Potom jsme zase vypluli a dorazili jsme k veliké řece Lixos, tekoucí z Libye. Kolem této řeky pásli stáda kočovní Lixové, u kterých jsme nějaký čas zůstali jako přátelé.


6. Dále za těmito pak žili nepřátelští Aithiopové, obývající zemi plnou divoké zvěře a rozvrásněnou mohutnými pohořími, z nichž prý vytéká Lixos a kolem kterých prý žijí lidé s odlišnou tělesnou stavbou, Tróglodytové. Lixové o nich tvrdí, že jsou v běhu rychlejší než koně.


7. Vyžádavše si od Lixů tlumočníky pluli jsme dva dny k jihu podél pustého pobřeží. Potom jsme se naopak otočili k východu a tím směrem jsme pluli jeden den.


8. Pak jsme v jedné zátoce jakéhosi zálivu objevili malý ostrov, jenž měl obvod pěti stadií. Obydleli jsme jej a nazvali Kerné. Z naší plavby jsme usoudili, že Kerné leží naproti Karthágu. Plavba z Karthága ke Sloupům a odtud do Kerné je totiž stejně dlouhá.


9. Odtud jsme se dostali do zálivu, minuvše jakousi řeku, která se jmenuje Chretés. V tom zálivu byly tři ostrovy, větší než Kerné. Po jednodenní plavbě jsme se od nich dostali na konec zálivu, kolem něhož se rozkládá velké pohoří, obydlené divochy oblékajícími se do zvířecích kůží, kteří nás zastavili házením kamenů a zabránili nám tak vystoupit na břeh.


10. Když jsme pak pluli dál, dorazili jsme k velké a široké řece plné krokodýlů a říčních koní. Otočili jsme se a vrátili pak do Kerné.


11. Pak jsme pluli dvanáct dní k jihu podél pobřeží, jež celé obývali Aithiopové. Ti před námi utíkali a vůbec se s námi nechtěli setkat. Mluvili řečí nesrozumitelnou i Lixům, kteří byli s námi. Poslední den jsme zakotvili u  velkých hor, hustě porostlých lesy. Dřevo těch stromů libě vonělo a mělo různé barvy.


12. Pluli jsme pak podél těch hor dva dny, až jsme dorazili na ohromnou mořskou pláň, za níž se rozkládala planina, kde jsme v noci viděli rozsvěcet se všude tu velké, tu malé ohně.


13. Nabrali jsme vodu a pluli jsme dál pět dní podél pobřeží, až jsme dorazili do velkého zálivu, o němž naši tlumočníci říkali, že se jmenuje Západní roh. V tom zálivu byl velký ostrov, na kterém bylo jezero slané jako moře a v něm další ostrov. Na tomto jsme se vylodili. Přes den jsme neviděli nic než stromy, v noci však jsme viděli hořet mnoho ohňů a slyšeli jsme zvuky píšťal, cimbálů a bubnů a vůbec velký hluk a povyk. Zmocnil se nás tedy strach a věštci nás vybízeli, abychom ten ostrov opustili.


14. Rychle jsme tedy odpluli a pluli podél hořícího pobřeží plného kadidla. Do moře se z pevniny vrhaly velké proudy ohně. Země byla kvůli horku nepřístupná. Rychle jsme tedy ve strachu odpluli i odtud.


15. Po čtyři dny jsme pak v noci viděli zemi plnou plamenů. Uprostřed byl ohromně vysoký plamen, větší než všechny ostatní, že se až zdálo, že se dotýká hvězd. Ve dne pak bylo vidět, že je to velká hora, jež se nazývá Vůz bohů.


16. Třetího dne, obepluvše ohnivé proudy, jsme dorazili do zálivu zvaného Jižní roh. V té zátoce byl ostrov, podobný tomu předešlému, s jezerem. A na tom byl další ostrov, obydlený divochy. Velice mnoho z nich byly ženy, které měly úplně chlupatá těla a které naši tlumočníci nazývali Gorillami. Pronásledovali jsme muže, ale nemohli jsme je chytit, všichni nám utekli do srázů a bránili se kamením. Chytili jsme ale tři ženy, která ale nechtěly následovat ty, kteří je vedli, kousaly a drápaly je. Zabili jsme je tedy, stáhli z nich kůže a ty jsme přivezli do Karthága.


17. Dál jsme už nepluli, protože jsme již neměli jídlo.


Přeložil Jan Ctibor, 2007